www.npu.cz, 2. července 2009
Závěry z workshopu pořádaného územním odborným pracovištěm NPÚ v Pardubicích ve dnech 24. a 25. 6. 2009.

Program dvoudenního workshopu byl sestaven z přednáškových bloků, kde vystoupilo celkem devět specialistů z oboru stavební fyziky, stavební technologie, stavební historie a památkové péče. Téměř sedm desítek účastníků převážně z odborné i výkonné složky památkové péče a také z projekční praxe tak mělo možnost získat větší orientaci v problematice a konfrontovat své dosavadní zkušenosti, poznatky a názory v otevřené odborné diskuzi. Ta vyústila ve formulování těchto závěrů:

Účastníci odborného workshopu podporují společné prohlášení České komory architektů , Českého fondu životního prostředí a Národního památkového ústavu k problematice podpory opatření směřujících k energetickým úsporám historických staveb.

V této souvislosti ale konstatují, že program Zelená úsporám dosud možnost dotace na "malé kroky" ani opravy historických konstrukcí nenabízí, přestože se o nich ve společném prohlášení hovoří. Je zcela v kompetenci rezortu životního prostředí , jaký segment staveb chce dotacemi podpořit. Je nicméně skutečností, že nastavení podmínek programu je pro vlastníky historických staveb zbytečně diskriminující.

Za ještě více znepokojivé považují, že vlastníci stále nedostávají relevantní informace. Připojením se k prohlášení Státní fond životního prostředí uznal, že informovanost je důležitá. Došlo ke shodě, že není žádoucí, aby vlastníci byli motivováni k přípravě opatření, která by architektonické dědictví poškozovala a která by u památkově chráněných staveb následně nemohla být povolena. Stejně tak včasnost a úplnost upozornění na to, co není v oblasti péče o architektonické dědictví přijatelné, může předejít zbytečným konfliktům. Včasná informace o tom, jak postupovat v případě památkově chráněných staveb, může napomoci dobrým řešením. Tyto potřebné informace zatím na webových stránkách SFŽP chybí. Publikovány nejsou ani příklady, které by mohly pomoci vlastníkům najít optimální řešení. Z hlediska péče o zachování architektonického dědictví není přijatelné, aby program Zelená úsporám byl prezentován jako podpora pouze plastovým oknům a polystyrénovým izolacím. Je třeba nabízet celou škálu možných technických a materiálových řešení. Informace o nich se musí veřejnosti předat srozumitelným způsobem.

K jednotlivým podporovaným opatřením účastníci konstatují:

• Zateplení vnějších obvodových zdí z vnitřní strany je možné, pokud nenaruší interiéry a nezpůsobí technické problémy. Riziko technických problémů je v tomto případě výrazně vyšší než u vnějšího zateplení, a proto okruh staveb, pro které je toto řešení vhodné, je omezen.
• Vnější zateplování fasád se podstatným způsobem dotýká vzhledu objektů a při jeho posuzování je nezbytné brát v úvahu nejen dopady na vlastní objekt, ale i na okolní prostředí. Zateplení z vnější strany není u památkově chráněných staveb a staveb na památkově chráněných územích přijatelné. Výjimky lze připustit u volných štítů, utilitárních dvorních fasád a v dalších srovnatelných situacích, kdy fasády nemají žádné plastické tvarosloví, hodnotné detaily, ani památkově hodnotné povrchy (keramický obklad, ušlechtilé omítky). Další podmínkou je zachování odpovídajícího výrazu povrchové úpravy zateplovací vrstvy. Zachování optických vlastností povrchových úprav je pro prostředí památkově chráněných sídel velmi důležité, a to i u méně hodnotných objektů a dvorních fasád.
• Zateplení stropu nad posledním patrem bývá obvykle nekonfliktní, zateplení v rovině střechy není žádoucí u historických krovů.
• Z hlediska památkové ochrany není přijatelné odstraňování historických oken a domovních dveří. V souladu se společným prohlášením by měla být podporována v zájmu energetických úspor jejich repase, nikoliv výměna. V případě výplňových prvků, jejichž podoba nebo stav nezavdává důvod požadavku památkové péče na fyzické zachování, je výměna možná. Předpokladem je materiálově i architektonicky adekvátní řešení. Plastové rámy obecně nejsou pro historické prostředí vhodné.
• Tepelná čerpadla a vytápění pomocí obnovitelných zdrojů nejsou z hlediska památkové péče konfliktní. Solární a fotovoltaické panely lze doporučit pro stavby mimo historická sídla, v historických sídlech je však žádoucí udržet tradiční podobu střešní krajiny bez novodobých technických intervencí.

Účastníci workshopu upozorňují, že problematika úprav stávajících staveb v zájmu energetických úspor je složitý technický problém. U architektonického dědictví přibývá navíc hledisko ochrany kulturních hodnot. Pro nalezení vhodných řešení je potřeba nabídnout odborné zázemí projektantům a srozumitelným způsobem informovat veřejnost. Do tohoto procesu je velmi vhodné zapojit profesní komory, vysoké školy stavebního směru a další specializovaná pracoviště včetně Národního památkového ústavu.

Koncept těchto závěrů byl účastníkům workshopu rozdán dne 25. června k diskuzi a připomínkám a na závěr jednání přijat.

V Pardubicích dne 25. 6.2009

Kontakty:

• Ing. arch. Miloš Solař, T 257 010 283, 724 663 625, E Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
• MgA. František Radek Václavík, T 466 797 713, E Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
• Mgr. Zdeňka Kalová DiS., T 257 010 207, 724 511 225, E Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
  
  Zdroj: www.institutumeni.cz
  

< Předchozí		Další >