.... tentokrát v Pečkách.

V sobotu 16. ledna 2010 navštívili město Pečky pan Roman Šulc - redaktor a pan Jan Kubka - kameraman, kteří připravují reportáže pro Českou televizi do pořadu Toulavá kamera.

V Pečkách navštívili vodárnskou věž a náměstí, hlavním cíem však byl evangelický kostel.

Město Pečky je součástí projektu "Podlipansko všemi smysly - turisté vítáni", který je spolufinancován Evropskou unií" a který navazuje na projekt "Vandrování Podlipanskem", který bal realizován v letech 2006 až 2008. 
Již název projektu „Podlipansko všemi smysly - turisté vítáni" napovídá, co bude jeho součástí. Připravujeme pro vás vandrovní knížku, CD a DVD, kuchařku, koncerty a mnoho dalších novinek, které vám pomohou odkrýt MASku našeho regionu.

Přinášíme Vám malou upoutávku na reportáž - Bonus.

Michaela Roškotová, projekt Podlipansko všemi smysly - turisté vítáni

BONUS NAVÍC OD REDAKTORŮ TOULAVÉ KAMERY ...

Dnes se vydáme do města Pečk y, které je jedním z nejmladších měst u nás. To ovšem neznamená, že by zde v dávné minulosti nežili lidé - naopak, jsme přeci v Polabí a to bylo příhodné pro lidské osídlení od pradávna. První písemně doložená zmínka o osadě Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara II. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček. Po celý středověk ale Pečky zůstaly jen zemědělskou osadou.

Doslova revoluci v životě Peček způsobilo až století páry, konkrétně vybudování železniční trati Praha - Kolín - Česká Třebová v letech 1843- 45, neboť v Pečkách byla zřízena stanice pro lázně Poděbrady. Z malé vesnice se rázem stalo důležité městečko, a protože u Kolína jsou ještě Pečky zvané Červené, pro jejich rozlišení se těmto začíná říkat „Pečky na dráze". Nevěřili byste, tento pojem je na Kolínsku živý dodnes. Zkuste se v Kolíně někoho zeptat, jak se dostanete do Peček. Následovat bude otázka: „A do kterých? Červených nebo na dráze?".

Rozvoj obce vedl tehdejší místní představitele k intenzivní snaze o povýšení na město. Nejprve byl Pečkám v roce 1879 udělen titul městyse a konečně v roce 1925 byly rozhodnutím ministerstva vnitra Československé republiky povýšeny na město. V roce 1931 pak obdržely i městský znak.

Díky svému vývoji nezanechala uplynulá staletí v Pečkách žádné staré památky. Jednou z těch nejstarších je tak kamenný kříž z roku 1813, který dnes stojí u mnohem mladšího katolického kostela sv. Václava na náměstí, postaveného v letech 1906-12 podle plánů Bohumila Štěrby z Prahy stavitelem Janem Sklenářem z Kolína. V zápětí na to byl v letech 1913-15 postaven na druhé straně trati evangelický kostel podle plánů významného architekta první třetiny 20. století a rodáka z nedalekého Kamhajku u Kolína, Oldřicha Lisky. Ten se tedy spíše proslavil svými stavbami v Hradci Králové, kde exceloval spolu s Janem Kotěrou a Josefem Gočárem. Možná proto je stavba zdejšího kostela tak ojedinělá. Liska v ní totiž skloubil to, co se naučil na svých studiích v zahraničí, co okoukal od svých kolegů a to vše zamíchal géniem svého ducha. Kostel měl být vysvěcen v roce 1915 u příležitosti 500 let od upálení Mistra Jana Husa, ale vlivem válečných událostí se tak stalo až v roce 1918. A protože v následujících desetiletích upadl do určitého zapomnění, využíván pouze místní evangelickou komunitou, jako blesk z čistého nebe zapůsobil na odbornou i laickou veřejnost jeho „znovuobjevení" před třemi roky. Tehdy došlo k odbornému zhodnocení interiéru kostela, který je jako jediný na celém světě v čistě kubistických formách a to včetně všech detailů jako lavic, kazatelny, varhan, osvětlení, podlahy, desek na čísla písní, výzdoby dveří i oken. To skutečně nikdo nečekal a navíc vše zůstalo naprosto intaktně dochované. Zcela unikátním kusem výbavy je stůl Páně, stojící v samotném centru kostela, který navrhl sám Liska a vytvořil ho v horizontálních liniích. Ty pak geniálně rozbíjejí ostatní linie kostela ve vertikálním členění. Podle názoru odborníků je samotný stůl Páně kouskem, kterým autor předběhl dobu o několik desetiletí a předznamenal v něm vývoj designu ve 40. letech 20. století. A nehledě na jeho mineralogické zvláštnosti - vytvořen byl z granodioritu, bílého pískovce a z gabra. Dalším unikátem, tentokrát technickým, je armovaný sádrový strop kostela s dřevěnými kazetami, který je zavěšen na příhradové konstrukci. Ta je snýtovaná z ocelových nosníků podobně jako Eiffelova věž a je posazená na betonovém věnci. Kromě stropu nese konstrukce ještě střechu, což bylo v době stavby nejen levnější, ale přispělo také k jejímu celkovému odlehčení. Kostel je možno navštívit denně po celý rok, pokud se předem ohlásíte na Informačním centru Pečky, tel.: 321 785 566, e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Každou neděli od 10:00 do 11:00 je prohlídka možná dokonce s odborným výkladem historika umění.

Hned před vstupem do kostela je socha Mistra Jana Husa, který zde vyhlíží neobvykle mladistvě, a do budoucnosti hledí až téměř máchovským pohledem. Jedná se o významné sochařské dílo od Stanislava Suchardy z let 1913-14. Na místo před kostel byla socha přenesena z náměstí v roce 1975, kdy musela uvolnit místo soše Klementa Gottwalda, dnes opět uvolněné. Socha Mistra Jana Husa ale již zůstala.

Pečky jsou také zastávkou významného regionálního projektu Tajuplná místa Podlipanska , které organizuje MAS Podlipansko, o.p.s. Pro zájemce o putování po těchto místech opředených tajemstvím a pověstmi je vydán kapesní průvodce, který získáte na informačních místech Podlipanska a dozvíte se třeba, kudy se vydat k nejbližším pozoruhodnostem. Tou je bezpochyby třeba starý kostel v Dobřichově (3 km po zelené turistické značce), postavený podle tradice již v 10. století. Pravděpodobnější je však spíše novější názor o vzniku kostela až ve 13. století. Ať je to tak či tak, kostel stojí na výrazné výšině, odkud je krásný pohled na celé střední Polabí. Pozornému návštěvníkovi by ani neměl uniknout pomník archeologickému výzkumu, při kterém zde odkryto žárové pohřebiště, které patří k nejvýznamnějším a největším lokalitám časné doby římské nejen v Česku, ale v celém evropském barbariku (území za hranicemi Římské říše). Podle odvážných názorů některých historiků by se právě tady mohlo rozkládat centrum Marobudovy říše germánských Markomanů, která zde existovala na přelomu věků. O další dva kilometry dále (5 km po zelené turistické značce z Peček) je v Radimi pozoruhodný renesanční zámek , který jsme s Toulavkou již navštívili. V letošním roce oslaví zámek 400 let od svého vzniku a jeho kastelán chystá proto nejedno překvapení pro návštěvníky. Většina zámeckých fasád také získá v průběhu tohoto roku novou fasádu, což ovšem nemá žádný vliv na unikáty ukryté v zámeckých expozicích.

Do výchozího místa v Pečkách se pak můžete vrátit jednu zastávku lokálkou, pendlující na trati Pečky - Kouřim .

Text Roman Šulc
Foto Michaela Roškotová

 

< Předchozí		Další >